Je lepší věřit všemu než ničemu, říká v závěru knihy rabbi Nachman. Skrze tuto větu lze přistoupit k celému románu, jenž je spíše než magickým realismem prostě důslednějším realismem. Takovým, který autentičtěji odráží autorovo vnímání. Vždyť jak vyjádřit realitu války a podat zprávu o tom, co se děje ve městě Z, v němž snadno rozpoznáme Doněck, který leží blíž, než bychom si chtěli připustit. Čas a prostor jsou deformované. Smrt je zde cestovním prostředkem. Na ulici se zjevují přízraky. Mandelinky bramborové zažívají neobvykle hojný rok a ani v městských lázních není dvakrát bezpečno. Pak je možné uvěřit, že válka se dá zastavit podrbáním toho správné tlapičky a bříška.
Vydalo nakladatelství Větrné mlýny, 2019
©Rafał Komorowski
Volodymyr Rafejenko (* 1969) je ukrajinský prozaik a básník. Psát začal na vojně — aby se nezbláznil, knižních vydání se však dočkal až na konci devadesátých let. Aby uživil rodinu, napsal pod cizími jmény na čtyřicet dalších knih. Jazykem jeho tvorby byla donedávna ruština. Jeho fantaskní styl kritikové srovnávají s Gogolem, Bulgakovem nebo Garcíou Márquezem. Rodný Doněck musel opustit na jaře 2014, poté se usadil v Kyjevě.
Videa k jednotlivým titulům vytvořila Františka Bakošová.
Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací
Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.
